Sirius Black a dcera Viktorie Taggartové 2

30. září 2007 v 21:59 | H.A.R.E.M. |  sbadvt
2.KAPITOLA - ZRÁDNÉ SCHODY
Alex Owenová byla spíše vyšší postavy. Husté polodlouhé čokoládové vlasy měla ledabyle rozpuštěné a nezdálo se, že by si s nimi dělala nějak zvlášť velkou hlavu. Její tmavě hnědé oči Harryho pronikavě sledovali a výraz jejího obličeje působil díky její přirozenosti vlídným dojmem. Přesto působila jako charismatická a inteligentní žena a přeci jenom z ní vyzařovala jakási kouzelná příjemná důstojnost.

,,Ahoj Harry! Jsem opravdu ráda, že tě konečně vidím," pozdravila Harryho.
,,Těší mě." ,,Alex je v řádě spolu s bratrem Filipem od začátku
července," konstatoval Sirius. ,,Užil sis prázdniny Harry?" zeptala se Alex.
,,Ještě moc ne. Zůstanete na večeři?" ,,No..já…" ,,Samozřejmě že zůstane na večeři," ukončil Sirius rázně její rozmýšlení. Alex se jen pousmála a radši ani nic nenamítala. Pověsila si kabát na starobylý stojan a zatímco Harryho kmotr šel za paní Weasleyovou do kuchyně, se Alex zeptala Harryho: ,, Vždycky je tak neústupný nebo se mi to jenom zdá?" ,,Ne takový opravdu je. Asi se s tím budeme muset smířit," smál se Harry. ,,To abych se na to začala připravovat," řekla stále s úsměvem. ,,A jinak pro příště mi Harry prosím říkej Alex. Tak jako všichni," dodala a společně následovali Siriuse do kuchyně. Nakonec všichni -v důsledku velkých Siriusových oslav - byli nuceni si na Grimmauldově náměstí najít nějakou ložnici a v hlavním štábu přespat do náročného zítřejšího dne.
Obloha byla krásně tmavě modrá a vál příjemný teplý vánek. Hvězdy zářily na tmavém nebi a pod vlivem nepatrných omamných látek se Siriusovi zdálo, že je naprosto možné, aby si mezi sebou povídali. Na základě vědomí, že se mu už nepodaří usnout, se vydal do kuchyně pro hrnek čaje. Procházel po schodišti kolem krbu, schody hlasitě zavrzaly. Snažil se sejít zbytek schodiště co nejtišeji.
Byl už za rohem kuchyně, když v tom se ozvala rána a Sirius vyletěl asi tři metry do vzduchu. Dvacet centimetrů nad zemí se ve vzduchu zastavil a pomalu dopadl na chladnou podlahu.
,,Siriusi? Pane Bože! Strašně se omlouvám. Slyšela jsem nějaký rámus tak jsem se šla pro jistotu podívat," omlouvala se Alex.
,,Ty schody nechám asi opravit," žertoval Sirius.
,,Opravdu mě to mrzí."
,,To je v pořádku. Aspoň, že si mě nenechala dopadnout ze tří metrů," snažil se o úsměv a namáhavě se zvedal z podlahy. Alex mu pomohla na nohy. V kuchyni mu dala na malý šrám na čele náplast a oběma dala vařit na čaj.
,,Řekni mi něco o sobě Alex. Inteligentní, průbojná, krásná…"
,,Myslím, že přeháníš…."
,,…a tvrdohlavá," pokračoval Sirius. ,,Stejně jako ty," připomněla mu.
Nastalo opět to zvláštní ticho, které nakonec Sirius přerušil pouhým ,,Ano."
,,To je pravda," dodal a teď už se opravdu usmíval.
,,Já s Filipem jsme původně ze Severního Irska. Bylo tak v půli června, když se začaly dít divné a hrozivé věci. Nevěděli jsme co zatím skutečně stojí.
Nedaleko od nás byla jedna mudlovská vesnice. Jednoho rána se zjistilo, že celá vesnice byla zničena a její obyvatelé chladnokrevně zavražděni. Byli jsme si jistí, že zatím není žádný šílený obyčejný mudlovský maniak, ale mocný černokněžník. O návratu Pána zla jsme kvůli postoji z ministerstva neměli žádné zprávy. Ihned jsem se s bratrem vydala na cestu. Měli jsme pochopitelně namířeno za Brumbálem. Abys rozuměl, náš otec měl v Brumbálovi poměrně velkého přítele a myslím, že tomu bylo i naopak. Znám Abuse Brumbála téměř od svých patnácti let. A nakonec jsem tam kde jsem. Tam, kde bych doopravdy být měla. Ve Fénixově řádu. Možná…právě v téhle kuchyni…" Zbytek jejích slov zaniknul ve znovuzrozeném tichu. Sirius ji po celou dobu vyprávění pozorně naslouchal. V jeho očích nyní zářila jistá podivná jiskra.
Hoobastank - The Reason...(můžete si k tomu pustit tuhle krásnou písničku)
Alex se zadívala do těch šedomodrých očí a roztřásla se. Pevně uchopila svůj hrnek s čajem, vstala a opřela se o dřevěnou linku kuchyně zády k Siriusovi.
,,Mám strach," pochvíli řekla.
,,Strach k nebezpečí patří. Vstup do Fénixova řádu je nebezpečím samotným," řekl Sirius. ,,Nebojím se války. Bojím se zítřka. Co když se Filip nevrátí?"
,,Filip ví co dělá. Je to dobrý čaroděj s poměrně velkými schopnostmi a vědomostmi. Určitě se vrátí," snažil Alex alespoň trochu uklidnit.
,,Ano, ale přeci jenom…je to velmi nebezpečný úkol…jít po stopách samotných smrtijedů.." ,,Neboj se," promluvil k ní opět Sirius. Vstal a přistoupil blíž k osobě, ke které měl poslední dobou čím dál blíž. Čokoládové vlasy, jež ji padaly do obličeje, ji dal něžným pohybem za ucho. Alex ho objala a Sirius stále cítil, jak se třese. ,,On se vrátí," pronesl tiše.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tr.Hleeck Tr.Hleeck | 30. září 2007 v 22:14 | Reagovat

no jo.. po tý korekci to je docela dobrý...:-D

2 H.A.R.E.M. H.A.R.E.M. | 30. září 2007 v 22:15 | Reagovat

=D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama